Napsal a nakreslil Michal Zemánek

Koupil jsem si los za 50 Kč, vyhrál jsem 50 Kč.
Úřednice na poště mi ho však nechtěla nebo nemohla vyplatit.
Šel jsem tedy do trafiky, šel jsem tam i tam i na jinou poštu,
cestou jsem potkal hodně hrozných lidí,
až se nade mnou smilovala jedna krásná holka na benzínové pumpě,
kde byla také Sazka a sepsala se mnou reklamaci,
kvůli které jsem si musel ještě zajít domů pro číslo účtu.
Výhra mi přišla do deseti dnů, vyšlo mi to v kartách.
50 korun už nemám,
ale protivnou a neschopnou poštovní úřednici
vidím stále před sebou.
Nebudu jmenovat.

Napsal Milan Jíša.

Slovo ředitele,

                            vážení čtenáři, dovolte mi, abych se s Vámi podělil o názor, k němuž jsem před lety dospěl. Začalo to všechno četbou knihy H. Haškovcové: Rub života - líc smrti (Orbis- Pyramida 11-107-75). Tam jsem si na straně 40 všiml tabulky, jejímž autorem byl švédský vědec Gaston Beckmann. Tabulka byla sestavena na základě schopnosti lidského organismu zhojit vlastní ránu určité velikosti (10 cm2). Tehdy mě napadlo, o čem tato schopnost vypovídá?

Vypovídá o rychlosti hojení ran v čase v závislosti na věku, protože mladým lidem se hojí rány určité velikosti mnohem rychleji než starým lidem. Dá se říct, že rány určité velikosti se hojí přímo úměrně rychle stáří jedince. Čím je člověk starší tím déle se mu rány hojí. Vysvětlení tohoto jevu je, že individuální čas mladých lidí má mnohem větší délku než individuální čas starých lidí.

Copyright © 2022 - Spolek KOLUMBUS