Zdroj fotografie: Wiki commons
Slovy „Nejste na to sami. Své zkušenosti s duševním onemocněním můžete nově sdílet s lidmi, kteří mají stejnou zkušenost jako Vy“ zvou pracovníci organizace Fokus Vysočina své klienty na kreativní svépomocnou skupinu. Již proběhly dvě informativní schůzky skupiny, kvůli covidové situaci však organizátoři posunuli začátek pravidelného setkávání na únor.
Nápad založit svépomocnou skupinu představila pracovníkům organizace klientka Lída a získala jejich podporu. Její svépomocná skupina nese název Na houpačce, Lída o ní řekla: „Procházím psychoterapií a hledám sama sebe. Svépomocnou skupinu jsem se rozhodla založit, protože právě toto mi ve FOKUSu chybělo. Chtěla jsem potkávat lidi, kteří zažívají to samé.“
Iniciativa Slyšení hlasů sdružuje lidi, kteří trpí zvukovými halucinacemi. Její zakládající člen, Brit Paul Baker, napsal knihu, která přináší komplexní vhled do problematiky. Nyní publikace vychází pod názvem Fenomén slyšení hlasů i v češtině.
Kniha se pokouší nepopisovat sluchové halucinace tak, jak na ně pohlíží tradiční psychiatrie, jako obvyklý příznak duševní nemoci. Nahlíží je v širším, sociálně - psychologickém kontextu. Cílem publikace je popsat takzvané hlasy prostřednictvím zkušeností lidí, kteří je slyší, a jejich pomocníků.
Fokus Praha dlouhodobě pečuje o lidi s bolavou duší, jedním typem poskytovaných služeb je psychoterapie. Organizace aktuálně nabízí zajímavou příležitost všem lidem, které tento obor zajímá, mimo jiné studentům psychologie, sociální práce a dalších příbuzných specializací. Díky týdenní stáži na konci léta mohou získat praktické zkušenosti s léčebným působením na psychiku.
Stáž je vhodná zejména pro ty, kteří chtějí své psychologické či jiné vzdělání doplnit praktickou zkušeností. Praxe také usnadní rozhodování těm, kteří uvažují, zda zvolit dráhu v oblasti psychologické péče o lidi s duševní nemocí. Stáž nenahrazuje komplexní psychoterapeutický výcvik ani vlastní psychoterapii.
Iniciativa NA ROVINU usiluje o snížení stigmatizace a diskriminace lidí s duševním onemocněním a zlepšení přístupu lidí k duševnímu zdraví. Celkově tak přispívá k lepší kvalitě života lidí s duševním onemocněním v naší společnosti. Iniciativa NA ROVINU je realizovaná v rámci projektu Destigmatizace, který je součástí reformy psychiatrické péče v ČR. Přečtěte si rozhovor s odborníky, kteří se v rámci iniciativy zaměřují na šíření osvěty v oblasti duševního zdraví pomocí on-line seminářů, takzvaných webinářů.
Jak dlouho již poskytujete webináře s tématem duševního zdraví?
ICh: S online semináři neboli webináři jsme začali někdy v listopadu minulého roku. Projekt vznikl v reakci na vývoj pandemie koronaviru, avšak nějaký čas nám trvalo upravit naše programy do online podoby a zároveň také vytvořit nové.
TB: Do podzimu 2020 jsme však naše programy poskytovali právě v rámci skupinových setkání naživo, a to již od roku 2018.
Napsali zaměstnanci organizace Fokus Vysočina.
Z webu organizace Fokus Vysočina vybíráme zajímavý rozhovor s Alenou Andršovou, která zastává v multidisciplinárním týmu Fokusu pozici psychoterapeuta. Web organizace najdete na webu http://www.fokusvysocina.cz/. Autoři rozhovoru se doktorky zeptali na její postřehy a zkušenosti z praxe.
Pro ty, kteří tento pojem vůbec neznají - co to je to vůbec psychoterapie a jaké má místo mezi ostatními službami FOKUSu?
Psychoterapie bývá popisována jako léčba pomocí psychologických metod. To skoro zavání Cimrmanovskou definicí J, ale jednoduše řešeno se jedná o setkání klienta a odborníka na duševní zdraví. Ten pomocí rozhovoru a dobře kladených otázek či úkolů pomáhá klientovi dosáhnout kýžený stav - ve výsledku se prostě cítit lépe. Klient pomocí terapie dochází k vyššímu uvědomění si souvislostí, ke změnám vnímání, myšlení, cítění a chování. Na rozdíl od psychiatra psychoterapeut nepředepisuje léky a většinou také nediagnostikuje.
Lidé mohou přistupovat ke své nemoci různými cestami. Jiří Bryan se už řadu let vyhýbá antipsychotikům, a i když je to obtížné, drží se v celkem stabilizovaném stavu. Má smysl seznámit se i s jinými přístupy než klasickými, poznejte příběh Jiřího Bryana v první části dvoudílného rozhovoru. Spolek Kolumbus rozhodně čtenářům neradí, aby vysazovali léky. Měli by především poslouchat svého psychiatra. Neneseme odpovědnost za to, pokud se někdo rozhodne léky vysadit.
Kdy se u Tebe poprvé nemoc projevila a jakou měla podobu?
Těžko říct. Je pravděpodobné, že „duševně nemocný“ jsem už od narození, jen se tehdy moje kondice neprojevovala tak, abych získal psychiatrickou diagnózu. O autismu se v šedesátých letech minulého století ještě nemluvilo, ale domnívám se, že jsem se narodil jako vysokofunkční autista.
Napsala organizace CDZ Eset.
Z časopisu Centra duševního zdraví Eset vybíráme zajímavý rozhovor o ergoterapii. Nejnovější vydání časopisu, ze kterého je tento článek, vyšlo v březnu 2020. Najdete ho na adrese https://www.cdzeset.cz/#casopis.
Co je ergoterapie?
Ergoterapie je profese, která se zaměřuje na podporu zdraví a celkové pohody jedince prostřednictvím zaměstnávání. Primárním cílem ergoterapie je umožnit lidem účastnit se každodenních aktivit. Jedná se o jednu z nejstarších léčebných metod v terapii duševních chorob. Je to metoda, která se opírá, na rozdíl od převážné většiny ostatních léčebných postupů, o zdravé složky psychiky nemocných. Ty pak dále podporuje, upevňuje a rozvíjí. Dalo by se říci, že postupuje od opačného konce v souboji s nemocí. Dokáže pozitivně ovlivnit tvořivost, budování sebedůvěry, sebehodnocení, uskutečňování vlastních možností, experimentování, práci s fantazií, emocionalitu, chování, logické myšlení a sebeuvědomování.