Jiří Chvála se narodil v roce 1972 v Praze na Vinohradech. Vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy a a Husitskou teologickou fakultu UK.  Jako psychoterapeut se zabývá prakticky všemi psychickými obtížemi a duševními problémy, od léčby duševních nemocí, přes pomoc v krizi až po rozhovory, kde jsou hlavními tématy nerozhodnost, nízké sebevědomí nebo nejistota a strach z budoucnosti. Věnuje se také péči o lidi s duševní nemocí. Své služby, tedy poradenství a psychoterapii, nyní nabízí v poradně v Praze a v Benešově.

Jaký typ psychoterapie volíte? Na stránkách máte uvedeno, že používáte terapii narativní. Můžete představit, o co se jedná?
Narativní terapie je jeden z mnoha terapeutických přístupů, které vycházejí z přesvědčení, že člověk celý život něco, co by se dalo nazvat jeho podstatou, stále sám tvoří a přetváří. Není do své podstaty uzavřený. Má k neustálému tvoření spoustu příležitostí, mnoho možných spolupracovníků ve svém okolí, svou bohatou představivost, fantazii a schopnost skládat nové a nové události do poutavých souvislostí, díky kterým lze vyprávět příběhy. Způsobů, jak praktikovat narativní terapii je mnoho. Zjednodušeně si můžeme jednu z hlavních funkcí tohoto přístupu přiblížit tak, že každý si zkusíme sám sebe představit jako spisovatele, který vybírá ze svých postřehů, dojmů, myšlenek a zkušeností a sestavuje z nich příběh – příběh svého života.
Nepoužívám ale pouze narativní přístup, vycházím z terapie systemické a na ni navazuje pestrá a široká nabídka současných postmoderních přístupů, které mi jsou blízké svými důrazy na jedinečnost člověka, jeho myšlení a jednání a také na kontexty (souvislostmi), ve kterých se myšlení a jednání odehrává.

Jaký typ psychických potíží se Vám nejlépe léčí?
Tak to opravdu nevím. Někdy se mne lidé takto ptají, ale já nad takovou otázkou nikdy moc dlouho nevydržím přemýšlet. Odpovím trochu jinak. Ať už člověka, který ke mně jde, trápí cokoli, nejlépe se mi pracuje tehdy, když je člověk ve svém trápení na svůj život zvědavý, když o svůj život opravdu stojí a má silnou vůli něco sám se sebou a se svým životem dělat. To, že zrovna neví, co má dělat, to vůbec nevadí.

Píšete, že oceňujete přístup Open Dialog. Znamená to, že Vaše psychoterapie je vhodná i pro lidi s duševní nemocí?
Open Dialog je myšlenkový koncept, který mne fascinuje. A jsem moc rád, že jsem se díky úžasným lidem z brněnské skupiny Narativ mohl setkat s jeho zahraničními průkopníky a zkušenými praktiky. Vždycky jsem věřil, že zdánlivě nesmyslné projevy lidí, kteří onemocněli schizofrenií nejsou vůbec nesmyslné. A Open Dialog z tohoto přesvědčení vychází také. Velmi rád pracuji se zajímavými lidmi, velmi rád se zbývám komplikovanými životními příběhy, včetně těch, které dostaly nálepku „psychóza“. Ale praktikovat Open Dialog v České republice je velmi náročné. Je k tomu zapotřebí tak trochu revolučního nadšení, které v zavedených institucích není prakticky myslitelné. Současně je k tomu ale také zapotřebí týmové spolupráce a dobrého organizačního zázemí.

Je podle Vás možné schizofrenii a jiné psychické poruchy úplně vyléčit?
Upřímně v to věřím.

Pochopil jsem z Vašeho webu správně, že neuznáváte škatulky jako je schizofrenie, bipolární porucha a podobně?
Ano. Anebo spíš uznávám je velmi podmíněně. Identifikace a klasifikace duševních nemocí, jak se ve zdravotnictví standardně používá, pochází z pozitivistického myšlení, které je ve filosofii už dávno jen jednou malou kapitolou jejích dějin. Popis symptomů a popis chemických procesů v těle, na základě kterých se kategorizace vytváří, nemohou být jako explikační metody dostatečné, nemohou dostatečně vysvětlit, o co v konkrétním životě člověka vlastně jde a jsou pro mne z tohoto pohledu jen dílčími pokusy o porozumění.

Píšete, že se zabýváte také spirituální terapií. Můžete uvést o co se jedná a pro koho je tato terapie vhodná?
Pro mne spirituální terapie znamená skvělou příležitost, jak zapojit náboženské termíny a představy do racionálního ale také naprosto svobodného a otevřeného procesu hledání významů a souvislostí lidského života. Spiritualita se totiž často odehrává například v intimní intuici, v izolovaných extatických stavech, ve schematizovaných hromadných rituálech či v dogmatických výkladech. A to mi nestačí a osobně ani zcela nevyhovuje.
Spirituální terapie, jak já ji praktikuji, se odvíjí nejčastěji jako individuální rozhovor s důrazem na biblické postavy, jejich osudy, na biblické výroky a další odkazy křesťanské tradice, anebo jako skupinová biblioterapie, tj. domýšlení textů formou skupinového rozhovoru. Spirituální terapie je vhodná pro všechny, kteří jsou věřící, ale ve své církvi nedostávají vše, co potřebují a pro lidi duchovně hledající.

Existuje podle Vás něco jako posedlost zlým duchem? Něco, s čím spíše než psychoterapeut pomůže farář?
Ne, v posedlost zlým duchem nevěřím. Protože se ale z moderního života hodně vytratil celostní přístup, trápí mne, že psychoterapeutovi může chybět duchovní rozměr faráře a farářovi metodický přístup psychoterapeuta. I proto se snažím ve spirituální terapii obojí propojit.

Na webových stránkách píšete, že rozhovor nahráváte na diktafon. S tím jsem se u psychoterapie zatím nesetkal. Jak je to prospěšné klientům? Jak to zlepšuje možnosti psychoterapeutické práce Vám?
V každém rozhovoru se potenciálně ukrývá tisíce další rozhovorů. Není v silách člověka, aby takový potenciál v průběhu daného rozhovoru zachytil. Nahrávky pořizuji proto, abychom se mohli - buď já anebo můj klient, anebo oba dva - vrátit ke slovům, k větám a souvětím v uplynulém rozhovoru. Abychom mohli zpětně přemýšlet například nad tím, proč bylo vysloveno toto slovo a ne jiné, jak k sobě jednotlivé výroky patří, co všechna ta slova znamenají, atd.
A navíc, zkuste si někdy poslouchat sám sebe, jak s někým mluvíte. Kdy se Vám poštěstí vrátit se k vlastním slovům a vyjádřením a slyšet je v původním znění slovo od slova? Slyšet sám sebe, co říkám a jak reaguji na druhého znamená možnost vstoupit do kvalitativně výjimečného rozhovoru sám se sebou, do rozhovoru, k němuž v běžném životě nemám prakticky nikdy přístup.

Poskytujete také terapii on-line prostřednictvím služby Skype. Pro ty, kdo by měli zájem o terapii u Vás a jsou z daleka, je psychoterapie přes skype plnohodnotnou náhradou terapeutické komunikace ?
Rozhovory přes Skype jsou naprosto plnohodnotnou náhradou za rozhovor s fyzickou přítomností terapeuta i klienta. A více než to. Byl jsem mnohokrát překvapen (takže už vlastně překvapen nejsem), jak rozhovor, v němž po celý jeho průběh oba účastníci intenzivně sledují jeden druhého a dívají se vzájemně do očí, v němž jsou oproštěni od mnoha rušivých vlivů v okolí, působí mnohem intenzivněji a soustředěněji než běžný rozhovor v konzultační místnosti.

Copyright © 2019 - Spolek KOLUMBUS