Peer konzultant je člověk, který trpí duševním onemocněním a protože se naučil se svou nemocí správně zacházet, pomáhá lidem se stejnou diagnózou. Organizace Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví uskutečnila v roce 2013 projekt, jehož součástí bylo zřízení prvního pracovního místa ‚peer konzultanta‘ v České republice. Centrum se od té doby snaží podporovat i jiné organizace, aby zapojily takové lidi do péče o duševní zdraví. Také jeho aktivity přispěly k tomu, že dnes v Česku působí více než sto peerů.

Jiří Chvála se narodil v roce 1972 v Praze na Vinohradech. Vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy a a Husitskou teologickou fakultu UK.  Jako psychoterapeut se zabývá prakticky všemi psychickými obtížemi a duševními problémy, od léčby duševních nemocí, přes pomoc v krizi až po rozhovory, kde jsou hlavními tématy nerozhodnost, nízké sebevědomí nebo nejistota a strach z budoucnosti. Věnuje se také péči o lidi s duševní nemocí. Své služby, tedy poradenství a psychoterapii, nyní nabízí v poradně v Praze a v Benešově.

Jaký typ psychoterapie volíte? Na stránkách máte uvedeno, že používáte terapii narativní. Můžete představit, o co se jedná?
Narativní terapie je jeden z mnoha terapeutických přístupů, které vycházejí z přesvědčení, že člověk celý život něco, co by se dalo nazvat jeho podstatou, stále sám tvoří a přetváří. Není do své podstaty uzavřený. Má k neustálému tvoření spoustu příležitostí, mnoho možných spolupracovníků ve svém okolí, svou bohatou představivost, fantazii a schopnost skládat nové a nové události do poutavých souvislostí, díky kterým lze vyprávět příběhy. Způsobů, jak praktikovat narativní terapii je mnoho. Zjednodušeně si můžeme jednu z hlavních funkcí tohoto přístupu přiblížit tak, že každý si zkusíme sám sebe představit jako spisovatele, který vybírá ze svých postřehů, dojmů, myšlenek a zkušeností a sestavuje z nich příběh – příběh svého života.
Nepoužívám ale pouze narativní přístup, vycházím z terapie systemické a na ni navazuje pestrá a široká nabídka současných postmoderních přístupů, které mi jsou blízké svými důrazy na jedinečnost člověka, jeho myšlení a jednání a také na kontexty (souvislostmi), ve kterých se myšlení a jednání odehrává.

Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) představuje jeden ze základních směrů současné psychoterapie. Vychází z teorie, že příčinou problémů je nevhodné chování a myšlení, které je naučené a udržované vnějšími a vnitřními faktory. V terapii se může klient toto chybné chování a myšlení odnaučit, přeučit nebo se může naučit novým, vhodnějším způsobům řešení problému. Kromě změny chování se terapie zaměřuje na ovlivňování emocí a kognitivních procesů, které jsou s nežádoucími projevy spjaty.

Napsala Iva Homolová.

V rámci psychoterapie je možné odlišit více směrů dle toho, jak s klientem pracují, z čeho vychází a na co se nejvíce zaměřují.
 
Gestalt terapie klade na klienty poměrně vysoké nároky. Terapeut chce dostat okruh problémů klienta na světlo téměř okamžitě. Proto je tento typ terapie vhodný zejména u lidí trpících neurotickými obtížemi. Gestalt terapie je vysloveně nevhodná u lidí nemocných psychózami.

Napsala Bára Lacinová

V současnosti je psychoterapie jednou z pomáhajících profesí, která se (vedle medicíny, psychologie, léčitelství a dalších) uplatňuje v oblasti péče o zdraví. Psychoterapie směřuje k dosažení, obnovení, rozvoji či udržení kvality života klientů tak, aby mohli žít život subjektivně spokojený, a to především v aspektech osobních, zdravotních, sociálních a pracovních. Cílem psychoterapie je dosažení optimálního rozvoje osobnosti a odstranění, resp. zmírnění psychického či fyzického utrpení jedince.

Copyright © 2019 - Spolek KOLUMBUS