Příběhy

Před třiceti lety byla v Praze založena první pobočka sdružení Fokus s cílem starat se o osoby s duševní nemocí v domácím prostředí. Od té doby se myšlenka komunitního typu péče šířila dál a stala se podstatnou součástí české psychiatrie. Organizace Fokus připravuje oslavy tohoto výročí.

Václav Hovorka je sociálním pracovníkem zaměřeným na péči o lidi s duševní nemocí. Album s autorskými písněmi pomohl vydat svému klientu Štěpánu Petrovi. Oba muži se seznámili v rámci aktivit organizace Péče o duševní zdraví. Její zaměstnanci krátce po Vánocích o novém CD napsali: „Kdybyste měli už dost vánočních koled a cukroví, pusťte si písně ze života našeho klienta Štěpána z alba BÁSNĚ Z PEŘÍ a pořádně si osolte volume!

Fokus Praha publikoval knihu ‚Svoboda především‘. Jedná se o zásadní příspěvek do diskuse zaměřené na hledání nejlepší podoby péče o lidi s duševní nemocí. Publikace přibližuje revoluční psychiatrický přístup, který se prosadil v italském Terstu, a srovnává jej s praxí v Nizozemsku, kde byla kniha poprvé vydaná. Holandská kniha je v českém vydání doplněna o kapitolu popisující komunitní péči u nás, kterou napsal bývalý dlouholetý ředitel pražského Fokusu Pavel Novák, aktuálně zapojený do české reformy psychiatrické péče.

Skupina F sdružuje umělce, kteří se potýkají s psychickou poruchou. Ti se již setkali s mnoha  předsudky, a proto se snaží podpořit destigmatizaci osob trpících duševní nemocí. K tomu mají pomoci rozmanité projekty, které organizace pořádá, jako jsou výstavy, přednášky a besedy. Spolek založila České galerie, což je sdružení výtvarných umělců.

Napsala: Mgr. et Mgr. Barbora Lacinová

Ráda bych svým příkladem poukázala na těžkosti, které vznikají v rodině, když je duševně nemocný jeden z rodičů. Považuji za důležité, aby se pomocí těmto rodinám společnost zabývala.

B.L 43 let
Již se řeší otázky, když je duševně nemocné dítě zdravých rodičů, v České republice již existují skupiny rodičů, které potřeby svých dětí a sebe jako rodičů umí formulovat a hájit před odbornou i laickou veřejností a jsou partnery pro instituce. Na druhou stranu problémy nás, rodičů s duševním onemocněním, jsou na pokraji zájmu společnosti i odborníků a zatím nejsou žádné systémové opatření, které by nám rodičovskou úlohu a zodpovědnost pomáhaly zvládat a pomohli našim dětem zůstat v rodině, kterou jsme založili a kterou milujeme. To je samozřejmě velmi složitá otázka, protože se v takové rodině kombinují potřeby, zájmy rodičů a dětí. Potřebujeme tak komplexní podporu týkající se nejen léčby jednotlivců v rodině, ale rodiny jako systému. Pokud se rodině nedostane pomoci včas, končí to odebráním dětí z péče. Já si myslím, že by v mnoha případech k tomu nemuselo dojít a že je to příliš vysoká cena.

Copyright © 2020 - Spolek KOLUMBUS