Fotografie: Škola zotavení Jihlava

V rámci jihlavské Školy zotavení se připravuji na roli peer lektora (profese lidí se zkušeností s duševní nemocí, kteří přednášejí odborníkům o tom, jaké to je žít s podobnými potížemi). Chci tak získat přehled, jak lépe pracovat na osvětě v oblasti péče o duševní zdraví, jak adekvátně zmírňovat předsudky vůči lidem s psychickými potížemi. S budoucími peer lektory, s již zkušenými peer lektorkami a dalšími pracovníky našeho společného projektu, jsme se na začátku května vydali na pracovní cestu do norského Bergenu, kde jsme poznali místní, dobře promyšlenou péči o duševní zdraví. Naši norští partneři v čele s Audunem Pedersenem, lokálním politickým lídrem a výraznou postavou bergenských sociálních služeb, nám přichystali týden plný návštěv pokrokových zářízení a organizací.

Ačkoliv jsou bergenské služby péče o duševní zdraví na velmi vysoké úrovni, pořád se je místní snaží posouvat dál. Stejně jako čeští koordinátoři reformy k tomu potřebují hodnotící měřítka, v Norsku ale nejsou důležitá kvantitativní data (kolik lidí opustilo nemocnice apod. ), důraz je kladen na dodržování podstatných hodnot. Je například důležité, aby se mohli lidé s bolavou duší účastnit přípravy projektů, které jim později budou sloužit. Společné úsilí zapojených již vedlo k vytvoření velmi pestré nabídky možností, jak se mohou nemocní kreativně vyjadřovat a posilovat své silné stránky.

O oblast péče o duševní zdraví se v Bergenu stará mnoho služeb a zařízení. Některé služby, jako například nemocnice, patří pod centrální správu norského království. Jiné, ke kterým patří mimo jiné centra pro podporu lidí závislých na drogách, spravuje místní radnice. Do třetice se jedná o služby nezávislé, často evidované jako neziskové organizace … jedná se například o organizaci rodinných příslušníků lidí s duševní nemocí.  

Velmi nás oslovil přístup pracovníků navštívených zařízení k lidem s bolavou duší. Aby zdůraznili, že jsou si rovni, zásadně nepoužívají termíny klient nebo pacient, místo toho používají označení člen. Navíc ke svým členům nepřistupují jako k diagnózám, ale jako ke kreativním bytostem s vlastními silnými stránkami, které je potřebné trvale podporovat. Místní služby jsou velmi nízkoprahové, není příliš omezeno, kdo je může využívat.

V zemi jsou velice etablováni peer pracovníci, tedy lidé, kteří zvládli svou duševní poruchu a mohou radit ostatním v podobné situaci. Ve většině služeb jsme se potkali alespoň s jedním peerem. Audun Pedersen a jeho kolegové nám ale vysvětlili, že situace se změnila až v posledních letech. Boj o prosazení uvedené pracovní pozice trval řadu let a týmy odborníků jsou lidem s vlastní zkušeností otevřeny až v poslední době. Nyní v Bergenu pracuje kolem sedmi desítek peerů, pracují také na městských úřadech.

Aby mohli lidé se zkušeností pracovat jako peeři, musí absolvovat roční studium na speciálně zaměřené škole, na které vyučují také externí spolupracovníci, například psychologové. Škola musí zajistit, že práci nalezne minimálně padesát procent absolventů. Pokud se tento cíl nepodaří zajistit, nebudou ji proplaceny náklady, proto jsou upřednostňování uchazeči o studium se stabilní ekonomickou i rodinnou situací. O budoucí uplatnění absolventů se starají nejen samotní studenti, ale i manažeři školy.

Peeři se v Norsku navzájem podporují. Ti z Bergenu mohou využívat podporu dvou sítí. Jedna je určena výhradně peer konzultantům z Bergenu, druhá je celonárodní, potkávají se v ní peeři z neziskových organizací a z vládních institucí. Díky sítím se peeři navzájem informují o své práci, mohou propojovat členy svých zařízení s dalšími službami, navíc získávají zajímavé podněty pro své působení. Organizátoři sítí také pořádají setkání účastníků, které často navštěvují i lidé jiných odborností.

Jak vyplývá z aktuálních vědeckých zjištění, hudba pomáhá zlepšovat psychickou kondici podobně jako třeba fyzické cvičení. To v Norsku vědí již několik let, a proto do péče o lidi s psychickou poruchou zařadili i muzikoterapii. V zařízeních sociální péče byly často vybudovány hudební zkušebny, v některých mohli členové dokonce nahrávat vlastní písničky. Muzikoterapie se dá ve městě studovat také jako vysokoškolský obor.

 

První den pobytu jsme se potkali se zástupci našich norských partnerů v prostorách, kde sídlí Bergenská Recovery school, místní Škola zotavení.

Škola zotavení v Bergenu

Projekt Školy zotavení byl ve městě zahájen v roce 2018, pracovníci zpočátku svým členům nabízeli tři kurzy, ve kterých přednášeli lidé se zkušeností s duševní nemocí ve spolupráci s profesionály. Manažeři školy se nechali inspirovat v Evropě, konkrétně v anglickém Nottinghamu, kde pravidelně probíhají setkání škol zotavení z celého světa.

V Bergenu rozhodují o obsahu seminářů lidé s bolavou duší kolektivně, tvůrci školy se snaží zapojit široký okruh lidí se zkušeností. Ti se na podobě kurikula podílejí kolektivně. Přednášející se snaží, aby formy vzdělávání byly pestré. Při tvorbě seminářů se uplatnili také peer výzkumníci, kteří vědeckými metodami zjišťují, zda obsah kurzů odpovídá hodnotám, které má škola naplňovat, patří k nim například již zmíněné zapojení širokého tábora účastníků.

Tvůrci jednotlivých kurzů, kteří se potýkají s duševní nemocí, mohli dát při sestavení obsahu seminářů volný prostor kreativitě. Proto vznikla velmi zajímavá nabídka kurzů – jeden se věnoval všímavosti (mindfullnes, termín označuje věnování pozornosti tomu, co se odehrává v nás a kolem nás v přítomném okamžiku), druhý fyzické aktivitě a zdravé stravě.

Pandemie covidu-19 vyučování zastavila, nicméně protagonisté školy čas využili k vytvoření dalších tří kurzů. Nyní se snaží navázat na situaci, která panovala před pandemií. Bergenská Škola zotavení nedávno zařadila do týmu novou peer pracovnici, na podzim se plánují pustit do nových aktivit.

Autor navštívil Bergen spolu s dalšími účastníky projektu „Inovace a rozvoj předmětů zaměřených na duševní zdraví“, který je financován z prostředků Fondů EHP 2014-2021 (program Vzdělávání).

Copyright © 2022 - Spolek KOLUMBUS