Na konci října byl zahájen předprodej knihy Z deprese ke štěstí (http://bit.ly/KupStesti ), která je autentickou zpovědí mladé maminky, jež se rozhodla o depresi a sebevražedných myšlenkách nemlčet. Autorka se chce také podělit o vlastní zkušenost s vyhořením a se zvládnutím deprese bez antidepresiv. „Kniha je především o hledání štěstí v životě, skrz všechny ty rány na duši. V příběhu vás vezmu nejen na cestu dolů na dno, ale taky po schodech vyvedu nahoru zpátky ke světlu,“ napsala autorka. Kniha je inspirativní, poskytuje návody i myšlenky ze světa osobního rozvoje, přitom působí jako balzám na duši. Aby kniha vyšla, potřebuje její autorka podporu veřejnosti. Abychom šířili informace o jejím projektu dál, rozhodli jsme se vytvořit a publikovat rozhovor o knize.

 

Na prvním místě jste o své knize uvedla, že je dost brutální. Můžete přiblížit, v jakém smyslu je brutální?

Ano, především je tam hodně smrti a nedobrých okolností. Navíc přesně v těchto momentech je kniha psaná v přítomnosti, takže čtenáři drama momentů i bolest prožívají spolu se mnou. Nabourává taky spoustu pravd, kterým my lidé máme tendence věřit.

Podařilo se Vám vyzrát na vlastní duševní potíže. Podle doktorů jsou duševní nemoci nevyléčitelné, co si o tomto názoru myslíte?

Podle mě jsou duševní nemoci nevyléčitelné, jen pokud léčíte symptomy. Když se vám povede vyléčit příčinu -  zmizí. Myslím si, že navíc spousta duševních nemocí plyne z nesouladu a rozporu energie uvnitř nás. Děje se toho v nás tolik, že lehce si něco protiřečí a to v nás vyvolává tlak, se kterým nás nikdo neučil pracovat. Už dávno jsem přemýšlela, co když všechny psychické poruchy jsou jen odchylky jednotlivců. Co, když jde jen o jedince s rozvinutějším vnímáním na konkrétní věci?

 

Kniha má podle Vás poskytnout návody i myšlenky ze světa biohackingu. S tímto termínem jsem se setkal poprvé, může popsat o co se jedná, s čím se tedy čtenáři seznámí? Souvisí termín nějak s osobním rozvojem, kterým se ve své knize také zabýváte … ?

Pojem biohacking je používán zejména ve smyslu svobodných úprav vlastního organismu sloužících ke zlepšení jeho vlastností za pomoci chemikálií, implantátů či jiných prostředků. Nicméně trochu víc lidsky: jde vlastně o to využít znalosti svého těla pro vlastní dobro. Například, když víme, že při sportu tělo vylučuje endorfin, což je hormon, který má na svědomí pocity dobré nálady, štěstí. Můžeme toho využít, jít sportovat a do těla tenhle hormon dostat. Stejně tak se dají použít bylinky či jiné látky, k dosažení určitého výsledku. V knize vysvětluji tenhle základ a spolu se mnou objevují čtenáři, jak se dá v běžném životě použít. Osobní rozvoj je trochu širší téma, které pluje celou knihou.

 

Může osobní rozvoj nějak pomoci zvládat těžké krize psychiky? A co zmíněný biohacking?

Ano z mojí zkušenosti jdou všechny tyhle věci ruku v ruce. Nedostatek osobního rozvoje a zmrznutí na místě bez vývoje dál, samo o sobě může způsobovat ten vnitřní tlak o kterém jsem mluvila. Stejně to funguje i naopak, osobní rozvoj může hodně pomoc se z úzkostných stavů dostat. Biohacking je víc vědecký, dal by se i studovat. Ale jeho aplikace je jednodušeji uchopitelná. Uděláte tohle a má to tenhle vliv. Navíc každý z nás je trochu jiný a dá se tak zkoušet, co komu sedí lépe. A zvolit si metodu, která nám nejvíc vyhovuje a dává smysl. Pokud by měl někdo zájem přímo o biohacking doporučuju český podcast Brain we are. Kluci tohle téma skvěle otvírají každému a najdete u nich spoustu tipů, návodů i vysvětlení. Mně osobně z depresí pomohl právě biohacking, i když jsem tenkrát ani nevěděla, že se tomu nějak říká.

 

Vychovávat dítě je těžké samo o sobě i bez psychických potíží. Jaké to je, muset se starat o maličkého tvora a přitom psychicky trpět?

Strašné. Okolí tak nějak očekává, že jste šťastní, máte dítě, jste celý den doma. Nic nemusíte. A přitom toho musíte tolik. Navíc manžel byl v cizině a tak jsem si nemohla dovolit ani na chvíli vypnout. Práce mámy je fakt 24/7. V situaci mi nepomohlo ani to, že jsem si uvědomovala, jak můj stav může ovlivňovat vývoj dítěte. Když syn usnul dovolila jsem si, se ve vedlejší místnosti skácet na zem a brečet. Nebyla jsem schopná ničeho a když se zase vzbudil, otřela jsem si oči, spolkla tu hrůzu dovnitř a šla dělat mámu dál. Bylo to peklo. A největší strach mámy s psychickými problémy je, že to odnese nějak její dítě.Takže věty vzchop se máš tu dítě, jsou jako kudla do srdce

 

Píšete, že jste se někomu potřebovala svěřit se svým úspěchem, kdy se Vám podařilo zvednout se ze dna „na slunce.“ Myslíte si zpětně, že napsání knihy bylo dobrým prostředkem? Jak sama své dílo hodnotíte, může pomoci jiným lidem v těžké psychické krizi? A utlumit tabu, které se ohledně takových nemocí v populaci vyskytuje?

To já jsem knížku napsat nechtěla. To poslední, co jsem po překonání deprese chtěla, bylo o tom mluvit. Nejraději bych to smazala a nikdy nevytahovala, jenže pak mi došlo, že moje mlčení je stejné jako mlčení ostatních. Že to tabu, které kolem konverzace o depresích panuje, to jen celé dělá horší. A já se na tom podílím. Chtěla jsem mluvit o těch hezkých věcech a sdílet radost. Jenže pak mi Lisa Nichols vysvětlila, že můj příběh může pomoc spoustě lidem. Že pomohl mě a když ho budu sdílet může pomoc i dalším. No a tak jsem spolkla vlastní ego, překročila komfortní zónu a rozhodla se mluvit o tom, o čem jsem chtěla mlčet. Na knížku jsem moc pyšná, protože je jiná. Asi nikdy jste takovou knížku nečetli, protože ani žádná taková není. Nezapadá do žánrů ani kategorií. Myslím, že napsání knihy je skvělým prostředkem, protože si čtenář ten příběh může nosit s sebou. A černé na bílém to všechno vyzní jinak, než jako písmenka na sociálních sítích. Ještě chystáme s kamarádkou formu podcastu, ta by taky mohla být hodně léčivá. Ta kniha umí pomoc, vím to. Nepsala jsem jí jen tak. Studovala jsem energii slov, znám hypnoterapie a další metody. Použila jsem do ní všechno tak, aby to pro čtenáře nebyla jen slova, ale dalo jim to něco víc. No a utlumit to tabu pomůže jedině, když o tom my lidé začneme přemýšlet jinak. Čím víc o tom budeme mluvit, tím rychleji se to slovo ochodí a přestane lidem jezdit mráz po zádech.

 

Abyste nalákala čtenáře na Vaši knihu, můžete uvést příklad nějaké techniky třeba v oblasti biohackingu, která Vám pomohla dostat se‚ nahoru?

Určitě. Zmíněný endorfin mi hodně pomohl. Když jsem začala pravidelně běhat a sportovat, i když mi bylo zle a neměla jsem sílu na nic. Bylo mi díky endorfinu lépe. Tenkrát jsem to nechápala, jediné, co jsem věděla bylo, že když ten den jdu běhat, je ta bolest uvnitř snesitelnější. Teď už se hackuju běžně. Když mám náročné období a hodně stresu, jdu běhat. Prostě si na to ten čas udělám. Navíc podle situace a potřeby zvolím ještě vhodnou kombinaci. Když mám blbý den a cítím se trochu bezmocně, jdu běhat do lesa. Delší a pomalý běh, po bahně a mezi stromy, kterým se okysličím, zbavím stresu a pnutí z těla, zpomalím na tempo přírody. Pak vše spláchnu studenou sprchou a energizuju si buňky. Když sama sebe potřebuju podpořit a na den zrychlit, protože toho přede mnou leží hodně. Zvolím naopak nějaké rychlejší cvičení. Krátký rychlý běh nebo jiný workout, kdy tělo dostanu do tempa. Zbavím ho rychle těch povrchových toxinů, rozfoukám plamen v sobě. A pak zakončím teplou sprchou, po které si doplním vitamíny. Ale když je člověku zle, je těžké něco aplikovat. Tím si sama procházím i v knize a nacházím svá řešení.

 

Byla byste ráda, kdyby kniha rozšířila řady těch, kteří vzali vlastní duševní nemoci do vlastních rukou, a inspirovala je, jak najít řešení na tyto potíže?

Rozhodně, myslím že spoustě lidem může pomoc zbavit se jejich vnitřních bolestí. Přijít na to, kde se ty úzkostné stavy berou. A když se rozhodnout odhalit příčinu vlastních depresí, mohou s psychologem zapracovat na jejím vyřešení. A pokud zmizí příčina, začnou mizet i symptomy a nutnost polykání léků. Ale nevím, zda by vůbec s mým názorem souhlasil doktor.

 

Aktuálně je kniha v crowdfundingovém předprodeji. Můžete uvést co to znamená, jaký portál jste k tomu zvolila a na jakém odkaze to tedy mohou čtenáři najít?

Určitě. Pro vydání jsem zvolila nakladatelství Pointa, které pomáhá knihám na svět. V předprodeji kniha získává své budoucí čtenáře, abychom zjistili, jaký je o knihu zájem. Nemá smysl tisknout něco, co bude jen zbytečně ležet na policích knihkupectví. To bych ani nechtěla. Kniha tedy musí získat ohlas a zájem lidí během 30 dnů předprodeje, aby opravdu vyšla. Její koupí v předprodeji, tak přispíváte na vydání. Vybraná částka jde pak na tisk a profesionální zpracování. Věřím, že téma depresí a duševního zdraví je nutné v naší společnosti víc otevřít, takže budu moc vděčná, když knížce pomůžete i vy. http://bit.ly/KupStesti

 

Dominika Marhoul o sobě napsala:

Jmenuji se Dominika, ale odmalička mi všichni říkali Nicha.
Vystudovala jsem grafický design na Střední umělecké škole Václava Hollara a teď jsem pracující máma. Nejvíc mě baví marketing, copywriting, PR a správa sociálních sítí. Miluju zvířata a všechno živé, čtení knížek na louce i ve stínu stromu. Ráda chodím na procházky a výlety, maluju si barvičkama, jo a taky miluju focení. Mám ráda zero waste a další nápady, které šetří životní prostředí. Jsem hodně praštěná a často slyším, že je mě někde moc. Zbožňuju skákat v loužích, když prší, koukat na východ i západ slunce, cestovat a taky jen tak sedět večer a povídat si. Nejvíc si vážím otevřenosti a momentů bez technologií. Třeba když vypadne proud a v celém domě svítí jen svíčky, táta vezme kytaru a na chvíli jako by nic jiného neexistovalo. Jen tak spolu sedět ve světle plamínků, hrát, zpívat a povídat si.

Copyright © 2020 - Spolek KOLUMBUS