Odborníci

Několik zajímavých projektů se uskutečnilo v rámci spolupráce českých odborníků na duševní zdraví a jejich moldavských kolegů. Specialisté z Moldavska na začátku října navštívili Českou republiku a seznámili se s našimi sociálními službami, čeští odborníci jim také sdělili informace o probíhající transformaci péče o pacienty s psychiatrickou diagnózou.

"Jsem kreativec zapálený do neziskového sektoru, veřejného dění a kultury. Vystudovala jsem obor Média a komunikace na Univerzitě Hradec Králové a nyní navazuji magisterským dálkovým studiem Managementu v kultuře na Masarykově univerzitě. V PDZ působím dva roky a těším se zde ze stále nově přiházejících pracovních výzev," napsala o sobě Michaela Venclová, PR pracovnice východočeské organizace Péče o duševní zdraví. Odpovědi na otázky související s duševním zdravím si můžete přečíst v tomto rozhovoru.

Zdá se mi,  že v porovnání s jinými neziskovými organizacemi v oblasti duševního zdraví máte PR zvládnuto na lepší úrovni. Co byste doporučila jiným neziskovkám, aby neopomněly při své práci s médii, s internetem a dalšími komunikačními prostředky?

Já si netroufám říci, že by bylo naše PR na lepší úrovni a už vůbec ne, někomu radit. Všechny organizace se, myslím, snaží dělat pro šíření tématu o duševním zdraví maximum. Jenže vždy strašně záleží, jakou kapacitu na tuto činnost daná organizace má. Většina organizací nemá prostředky na to, aby měla jednoho pracovníka, který se bude věnovat pouze PR, takže ho dělá např. sociální pracovník ve chvíli volna mezi klientskou prací. U nás je velkou výhodou, že se jeden člověk může věnovat PR naplno, protože na to, aby bylo o organizaci a její činnosti slyšet, je zapotřebí se komunikaci věnovat nepřetržitě a obětovat jí obrovské množství času.

Společnost Ogilvy Public Relations zpracovala výzkum, ve kterém zjišťovala, jak média přistupují k lidem trpícím schizofrenií. S negativními emocemi informovali redaktoři o nemocných zhruba ve čtvrtině případů, ve více než polovině případů s neutrálními.

Mgr. Alexandr Kasal je výzkumníkem Národního ústavu duševního zdraví a doktorandem na FSV UK. Zaměřuje se především na problematiku sebevražednosti a možnosti prevence. Kromě výzkumné práce koordinoval vznik Národního akčního plánu prevence sebevražd pro roky 2020–2030. Na související otázky se ho zeptal redaktor Petr Salamon.

Je národní akční plán nějak propojen s reformou psychiatrie? Vytváří se týmy včasné intervence, můžou i ty nějakým způsobem pomoci?
Určitě ano, týmy včasné intervence zachycují závažná onemocnění v jejich časných fázích nebo ještě před propuknutím. Kromě snahy pozitivně ovlivnit další průběh onemocnění multidisciplinární týmy, které včasnou intervenci poskytují, navazují spolupráci s dalšími službami a pracují i s rodinou. Všechny tyto složky včasné intervence mají klientům pomáhat v tom, aby jim bylo co nejlépe a v tom smyslu určitě působí preventivně i pokud se bavíme o problematice sebevražednosti.

Na konci září bylo uděleno ocenění Psych‘O‘scar lidem, kteří se u nás v letošním roce nejvíce zasadili o  rozvoj péče o duševní zdraví. Oceněni byli Mark Steven Hopfenbeck, propagátor Otevřeného dialogu, a tři lidé stojící za projektem Neklid.Net, který upozorňuje na případy týrání lidí v psychiatrických léčebnách.

Již celých třicet let se v České republice konají Týdny pro duševní zdraví (TDZ), mezitím se z nich stala největší česká osvětová kampaň v oblasti duševního zdraví. Letos se v rámci kampaně uskutečnilo celkem dvě stě dvacet akcí, které připravily neziskové organizace v šestapadesáti městech.

Tři farmaceutické společnosti zahájily u nás osvětovou kampaň, jejímž cílem je zmírnit strach veřejnosti z lidí trpících schizofrenií. Firmy Janssen Cilag, Lundbeck a  Ely Lilly, které vyrábí léky na tuto nemoc, nazvaly svou kampaň ‚Sto tisíc neviditelných‘. Proč takový název? V Česku se počet osob s touto poruchou pohybuje kolem sta tisíc. Pro většinu z nich platí, že splývají s davem a stávají se neviditelnými, pokud pravidelně užívají léky.

Copyright © 2019 - Spolek KOLUMBUS