Fotografie: web společnosti Mindpax
Bipolární afektivní porucha (BAP) je specifickou duševní poruchou, která významně postihuje denní i spánkovou aktivitu člověka a silně ovlivňuje jeho nálady. Národní ústav duševního zdraví spolupracuje na vývoji digitálního systému, který pomůže pacientům i lékařům lépe zvládat ataky nemoci.
Bipolární afektivní porucha se v Česku týká více než sta tisíc osob. „Projevuje se střídáním fází mánie, deprese a stabilního období. Manické epizody jsou charakteristické zvýšenou aktivitou, zlepšenou až euforickou náladou a pocitem přílivu energie. U depresivní fáze naopak přetrvávají pocity nedostatku energie a únavy, snižuje se aktivita a zhoršuje se nálada,“ popisuje nemoc Ing. Eduard Bakštein Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).
Fotografie: web Práh jižní Moraa
Na konci června zasáhlo několik vesnic na jižní Moravě ničivé tornádo. Spoušť uklízejí místní obyvatelé dodnes a kromě mnoha dalších problémů se potýkají také s psychickými potížemi. Zvládnout je pomáhá místním tým organizace Práh jižní Morava, která se zabývá péčí o duševní zdraví.
Psycholog a sociální pracovnice Prahu jezdí do jihomoravských obcí Lužice, Pánov a Mikulčice. „Ze začátku to bylo těžší. Lidé mají stále s psychology a terapeuty spojené stigma. Domnívají se, že vyhledání pomoci je jakýsi projev slabosti. Jsou skeptičtí a myslí si, že vše zvládnou sami. Najednou však přijde v jejich životě určitý zlom a uvědomí si, že na všechny ty nové situace a emoce, se kterými se musí nečekaně vypořádat, sami nestačí,“ uvedl psycholog Václav Šašinka, který pravidelně jezdí do zmíněných vesnic.
Napsala redakce pražských Fokusovin, konkrétně Václav Jílek
Zdroj fotografie: Psychoterapie Fokus Praha
Z Fokusovin, pravidelníku spolku Fokus Praha, vybíráme zajímavý článek o psychoterapeutické stáži nejen studentů psychologie a příbuzných oborů, ale také pracovníků v oboru. Článek napsal Václav Jílek, klinický psycholog centra pro duševní zdraví pro Prahu 6. Nejnovější sedmatřicáté číslo, ze kterého je tento článek, vyšlo v prosinci 2021. Najdete ho, společně s dalšími čísly, na adrese https://www.fokus-praha.cz/dokumenty/category/6-prazske-fokusoviny.
V Psychoterapii Fokus Praha si na přelomu srpna a září tohoto roku mohli studenti psychologie na jeden týden vyzkoušet, jaké to je docházet do psychoterapeutického stacionáře.
Zdroj fotografie: Facebook Anima Viva
„Invencím a vlastní iniciativě zaměstnanců se v ANIMě meze nekladou,“ napsali na svém Facebooku lidé z opavské organizace ANIMA VIVA z.s., která se věnuje lidem s duševní nemocí. Kromě sociální rehabilitace a sociální poradny tato malá neziskovka z Opavy zaměstnává osoby se zkušeností s duševním onemocněním na chráněných pracovních místech. Tito zaměstnanci se každoročně podílejí na ručně vyráběných vánočních a novoročních přáních. Na konci druhého covidového roku využili dobrého námětu jedné šikovné zaměstnankyně na netradiční PF pro rok 2022. V ANIMě tak vznikla „hvězdná manufaktura“ (viz obrázek).
Fotografie: Facebook Péče o duševní zdraví
Zhruba před devíti měsíci založili klienti a pracovníci východočeské organizace Péče o duševní zdraví (PDZ), konkrétně její jičínské pobočky, vycházkový klub. Pravidelně v pátek se společně procházejí okolím města.
Klienti a pracovníci PDZ chtěli společně vytvořit bezpečný prostor pro setkávání v covidové době, klienti totiž vzájemný kontakt velice postrádali. Kvůli lockdownu se někteří lidé s duševní nemocí přestali hýbat, kamkoliv chodit, přibírali na váze a sociální pracovníci se začali obávat o jejich zdraví.
Fotografie: Kolektiv Nesladim
Linda Dušková (*1988) je režisérka, dramaturgyně a pedagožka na KALD DAMU. Kromě projektů s Kolektivem Nesladim pracuje na českých divadelních nezávislých scénách, například ve Studiu Hrdinů nebo pro festival francouzského divadla Sněz tu žábu. Dlouhodobě spolupracuje s divadelním prostorem Anis-Gras le lieu de l'Autre ve francouzském Arcueil. Příležitostně se věnuje překladu z francouzštiny. V rozhovoru se věnuje tvorbě Kolektivu Nesladim, který se zabývá otázkami duševního zdraví.
Tvoříte mezinárodní divadelní projekt zaměřený na hry o duševním zdraví. Kde jste získali inspiraci k vytvoření takového divadelního souboru? Je v zahraničí nějaký podobný kolektiv?
Kolektiv jsme založily s mou kamarádkou a kolegyní, produkční Lucií Špačkovou, bezprostředně po mém návratu z Francie. Při společné diskuzi nad tématy, které nás v oblasti divadla dlouhodobě zajímají, jsme dospěly až k destigmatizaci duševního zdraví. Určující bylo především srovnání přístupu k psychickým poruchám v České republice a v zemích západní Evropy. Třeba ve Francii je běžné chodit k psychologovi, podobně jako chodíme třeba k zubaři. Dokonce tam zdravotní pojišťovny proplácejí třikrát až pětkrát do roka návštěvu psychologa (bez zkoumání jakéhokoli důvodu). U nás se ale v širší veřejnosti setkáváme spíš s nedůvěrou a se zlehčováním typu "nepotřebuješ psychologa, běž si prostě zaběhat". A to se nám zdá opravdu nebezpečné. Problematika duševního zdraví by měla být součástí běžné konverzace, neměla by s sebou nést žádné zatížení nebo předsudky. Z takového úhlu pohledu by mělo být jedno, jestli člověka bolí noha nebo duše. Duševní poruchy s sebou ale většinou nesou spoustu stereotypních představ a strachu z okolí a my bychom rádi přispěli k tomu, aby se tento pohled změnil. Za současných pandemických okolností se navíc téma duševního zdraví přímo dotýká stále více lidí, a to dospělých i dětí.
Strana 13 z 54