Fotografie: Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví
Pracovníci pražského Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví v posledních dvou letech (2020-2022) realizovali projekt Rozvoj psychosociální rehabilitace podle modelu CARe, který měl za cíl zlepšit kvalitu služeb několika mimopražských poskytovatelů péče o lidi s duševní nemocí. Účastníci se mohli do hloubky a do detailu seznámit s modelem CARe, který pomáhá lidem se zdravotním omezením dosahovat cílů v duchu konceptu zotavení. Protože projekt skončil v závěru první čtvrtiny letošního roku, prožili jeho účastníci v březnu a dubnu důležité okamžiky.
Lidé zapojení do projektu na závěr zhodnotili svou práci slovy: „Je to radost, když se věci podaří a naplní se představy a vize, které jste si na začátku úvah o projektu vytvořili. A co teprve, když to, co zažijete, předčí vaše očekávání? A přesně to se nám stalo!“ Úspěch společně oslavili na závěrečné konferenci projektu, která se konala na konci března 2022.
Psychiatrická sekce České asociace sester uspořádala na začátku května setkání Evropské sekce psychiatrických sester Horatio. Do Prahy přijeli zástupci sekce ze čtrnácti evropských států, kteří sdíleli své zkušenosti a navzájem se informovali o situaci v péči o duševní zdraví ve svých zemích.
Část programu byla věnována tuzemské reformě péče o duševní zdraví, zahraniční hosté mohli navštívit nově vzniklá centra duševního zdraví i lůžková zařízení a seznámit se s reformou. Navíc si mohli promluvit s českými sestrami z praxe i s klienty. „Jsem ráda, že se služby pro duševně nemocné v ČR proměňují a nabízejí více možností podpory, včetně tolik potřebných komunitních služeb“, uvedla prezidentka Evropské asociace psychiatrických sester Nina Kilkku.
Ilustrační fotografie: Wiki commons
Lidé mohou přistupovat ke své nemoci různými cestami. Jiří Bryan se už řadu let vyhýbá antipsychotikům, a i když je to obtížné, drží se v celkem stabilizovaném stavu. Má smysl seznámit se i s jinými přístupy než klasickými, poznejte příběh Jiřího Bryana i v druhé části společného rozhovoru. Spolek Kolumbus rozhodně čtenářům neradí, aby vysazovali léky, případně je nahrazovali homeopatiky. Měli by především poslouchat svého psychiatra. Neneseme odpovědnost za to, pokud se někdo rozhodne léky vysadit.
Myslíš si, že každý člověk, který trpí duševní nemocí, se časem dostane do zdravého stavu?
Hm, co je to vlastně zdravý stav? Myslím si, že v naší společnosti, která je orientovaná na výkon a organizovaná na základě nefunkčních principů, je skutečně zdravých lidí velice málo. To, čemu říkáme duševní nemoc (aniž by se většina z nás alespoň přiblížila chápání toho, co to je duše), je podle mne spíš reakce zoufalé lidské bytosti na to, čím vším je v tomto světě obklopena a ovlivňována a s čím si sama nedokáže poradit. Kdokoli se rozhlédne kolem sebe a troufne si skutečně vidět, spatří nejenom úžasnou krásu a dokonalost přírody, ale i zkázu a zmar evidentního šílenství, kterým se už dlouhou dobu projevuje naše civilizovaná společnost. Jen skutečně odolný (dobře poskládaný) člověk to snese, křehčí se pod tím náporem zcela zákonitě zhroutí. Smutné je, že místo skutečné pomoci dostane takový člověk „nálepku“ duševně nemocný a je s ním často i nepěkně zacházeno. A mohl bych volit i silnější výrazy. Podle mne má šanci dostat se alespoň do zdravějšího stavu (tj. do stavu rozšířenějšího vědomí) pouze ten, kdo v současném systému „péče o duševní zdraví“ neuvízne zcela.
Ilustrace: Facebook Péče o duševní zdraví
Východočeská organizace Péče o duševní zdraví pečuje o klienty s rozmanitými potřebami. Díky jejím pracovníkům se lidem s bolavou duší daří lépe řešit složité životní situace. Klientce pomohli se stěhováním, přitom ji umožnili dosáhnout takové aktivizace, že nyní zvládá více úkolů než dříve. Díky pracovníkům spolku se podařilo vymanit jinou klientku ze začarovaného kruhu hospitalizací.
Stěhování je pro lidi s duševní nemocí obvykle silně stresující situací, která může vést ke zhoršení psychické kondice. Díky lidem z organizace Péče o duševní zdraví i díky pracovnici městského úřadu v jednom městě na východě Čech se klientka Pavla dokázala přestěhovat z krizového bytu do bydlení v domě s pečovatelskou službou během třiceti dnů, přitom v novém bytě nebylo zpočátku nic kromě malé kuchyňské linky.
Lidé z pražské služby Následná péče Dobroduš - Diakonie Českobratrské církve evangeliké - SKP v Praze.se v rámci péče o lidi s duševní poruchou pustili do nového projektu. Pro program 1 plus 1 shání dobrovolníky, kteří se budou pravidelně setkávat s klienty sdružení a trávit s nimi svůj čas. Jeden dobrovolník bude pomáhat vždy jednomu klientovi.
„V rámci tohoto programu se dobrovolník pravidelně setkává s klientem Dobroduše a tráví s ním volný čas. Dobrovolník je pro klienta podporou, zprostředkovává mu nové zážitky, témata a kontakt s běžným prostředím,“ uvedli pracovníci organizace. Dobrovolník nemusí mít zkušenosti či vzdělání v oboru sociální práce, protože neposkytuje odbornou péči. Důležité je, aby měl zájem pomáhat. Dobroduš je připravena ho také vyškolit.
Od roku 2018 se v Ústí nad Orlicí potkávali klienti organizace Péče o duševní zdraví (PDZ) spolu se sociálními pracovníky, aby se vydali na cestu zotavení. V únoru proběhlo jejich poslední setkání, ale proces známý také jako recovery, díky kterému lidé s psychickými potížemi začnou žít plnohodnotný život i přes omezení způsobená nemocí, pracovníky organizace dlouhodobě zajímá. Snaží se své klienty doprovodit na této cestě, na různých pobočkách spolku a různými způsoby.
Jednou z cest k úspěšnému zotavení jsou kurzy vaření nebo pečení, které probíhají v několika lokálních pobočkách organizace. Je to jedna z nejoblíbenějších aktivit spolku, protože je zábavná a přináší radost z dobře vykonané práce i z dobrého jídla. Účastníci se naučí mnohé: „Během setkávání se klienti učí hospodařit s penězi, pracovat se surovinami, nakupovat a samozřejmě vařit,“ a díky novým dovednostem mohou směřovat k více samostatnému životu.
Strana 9 z 54