Napsal a ilustroval Michal Zemánek
Optimistická hra o dvou dějstvích a pěti obrazech z prostředí psychiatrie, jak ji neznáme.
Osoby a obsazení:
manželka pana primáře také paní primářka
pan primář
1. pacient Pavel
2. pacient Mirek
3. pacient Michal
zákazník
1. obraz
manželka pana primáře: Na tu dovolenou na té tvoji vysněné jachtě nikam nepojedu. Bez toho je to všechno jen tvůj výmysl. A kdo se bude starat o dům a o léčebnu? Snad si nemyslíš, že to budu za tebe všechno žehlit.
pan primář: Na jachtu pojedu třeba až do Austrálie, jen když se ti tam nechce.
manželka pana primáře: A kdo ti bude prát a žehlit?
pan primář: Pacienti.
manželka pana primáře: Cha, cha, cha.
Lidé se zkušeností s duševní nemocí z celé Evropy se utkali ve fotbale již po osmnácté. Turnaj hostila po několika letech opět Česká republika, tentokrát se fotbalisté s duševními potížemi střetli v Pelhřimově. Pracovníci FOKUSu Vysočina, kteří akci pořádali, ji zhodnotili slovy: „dobrá nálada a skvělé fotbalové výkony.“
Do Pelhřimova přijely tři kluby z Anglie a po jednom z Nizozemí, Německa a Slovenska. Ve dvou hracích dnech se třináct týmů z pěti zemí utkalo o co nejlepší umístění. Vzájemné zápasy nakonec poslaly do finále dva anglické celky, vítězem se stali fotbalisté Minds United FC. Nejlepším českým týmem byl pražský Baobab, který skončil celkově čtvrtý.
Napsala Evka Sysalová
Představení
Dobrý den, jmenuji se Evča a chci vám povyprávět můj příběh plný bolesti a nejistoty. Nejprve se vám představím. Je mi 24 let a narodila jsem se v Chomutově. První tři roky jsem žila v Kojeneckém ústavu v Mostě. Asi se ptáte proč?
Veselé děvčátko
Byla jsem velice veselé děvčátko
Všechno se mi dařilo
Vypadalo to, že není se mnou nic
Od desíti let přišel strach ze tmy.
Do té doby jsem se ničeho nebála
Tehdy přišel ten zlom
V sedmé třídě se to změnilo
Začala jsem být smutná a uzavřená do sebe
Děti se mi začaly posmívat
Tehdy se ozvala má jinakost
Měla jsem ráda jiné věci
Oblékala jsem se jako kluk
Stříhala jsem se jako kluk
Univerzita Palackého v Olomouci (konkrétně její teologická fakulta) pracuje od loňského roku na projektu, který má pomoci školám a pedagogům vyřešit situace spojené s nestandardním chováním žáků. Jeho součástí je také výzkum, který má přinést hlubší porozumění zkušenostem, které mají blízcí příbuzní dítěte s bolavou duší.
Pracovníci projektu nabízejí spolupráci přímo školám, ve kterých se žáci s psychickými potížemi mohou nacházet. Podporu pedagogům i žákům zajišťuje tým , který tvoří odborníci různých profesí (například psycholog, psychiatr, speciální pedagog nebo sociální pracovník).
Pražské Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví (CMHCD) se v roce 2021 přesunulo do nových prostor v Lublaňské ulici, kde může využívat dostatečně prostornou vzdělávací místnost. V jiné organizaci – východočeské Péči o duševní zdraví (PDZ) - v minulém roce výrazně narostl počet klientů a proto i objem vykonané práce. Obě organizace významně ovlivnily opatření zavedená v reakci na pandemii nemoci covid – 19, podobně jako pandemie samotná. Co dalšího tyto organizace potkalo v minulém roce, shrnuly ve výroční zprávě.
V Péči o duševní zdraví došlo v loňském prosinci k výměně ředitele, dlouholetého šéfa Petra Hejzlara nahradil Petr Pavlíček. Doktor Hejzlar odešel pracovat do Centra duševního zdraví v Pardubicích jako psychiatr. Petr Pavlíček se předtím osvědčil jako odborný ředitel celé organizace.
Zdroj ilustrace: www.pixabay.com
Česká republika byla v minulosti kritizována Evropským soudem pro lidská práva za poměrně časté využívání omezovacích prostředků. Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví chce problém řešit ve spolupráci s šesti psychiatrickými nemocnicemi a odděleními v rámci projektu Vzděláváním ke zlepšení situace na poli lidských práv. Nová aktivita má vést k posílení pocitů podpory a bezpečí, které zažívají pacienti během psychiatrické léčby.
„Z výzkumu, který jsme realizovali ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, vyplynulo, že pacienti vnímají omezování a systémy pravidel a zvyklostí na odděleních značně negativně. Také jsme zjistili, že je velmi málo rozšířené vzdělávání pracovníků například v deeskalačních technikách nebo o alternativních strategiích, jak používání omezovacích prostředků předcházet,“ uvedl Pavel Říčan, ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.
Strana 7 z 53