Jindřich Jašík dokázal najít cestu ze schizofrenie, cestu ke zdraví bez nutnosti užívat prášky. O své zkušenosti s tímto úspěchem se podělil v knize Cesta ze schizofrenie. Snaží se pomáhat stejně diagnostikovaným lidem, kteří nechtějí preventivně užívat psychofarmaka do konce života. Momentálně navštěvuje akreditovaný kurz metody Open dialog.
Píšete, že jste si prošel tím nejhlubším peklem. Myslíte, že Vám tato zkušenost dala něco přínosného? Já si po nemoci více cením věcí, kterých jsem si předtím nevážil.
Metaforu s nejhlubším peklem použil ve svém doslovu Pjér la Šéz. Osobně bych se neodvažoval tvrdit, že moje zkušenost by se dala obecně považovat za nejhlubší peklo.
Já bych to definoval spíše tak, že jsem spadl na své absolutní dno a z perspektivy absolutního dna jsem si, stejně jako Vy, začal vážit věcí, které jsem dříve považoval za samozřejmé. Řekl bych, že zpočátku jsem dokonce toužil po tom, nad čím jsem dříve ohrnoval nos.
Klienti mělnického Fokusu, centra zaměřeného na péči o lidi s duševní nemocí, se s radostí účastní cvičení Taekwondo. Je to jeden z mála sportů, o který měli zájem, a na trénincích bývá v tělocvičně plno. Výcviku se účastní také zaměstnanci organizace. Tréninky vede profesionální trenér a mezinárodní rozhodčí tohoto bojového umění Petr Limprecht. „Je potřeba říci, že tréninky jsou skvěle vedeny a Petr klienty hodně motivuje,“ uvedla sociální pracovnice Fokusu Kristýna Krsková.
Tři studenti brněnského Vysokého Učení Technického společně vytvořili aplikaci Nepanikař, která pomáhá lidem trpícím různými psychickými poruchami. Podobné programy jsou již vytvořeny v cizojazyčných verzích, Nepanikař je první podobnou aplikací v českém jazyce. Je dostupná pro všechny telefony s operačním systémem Android a iOS. Mohla by tak pomoci především teenagerům, kteří mají chytré telefony v oblibě.
Sociální podnik Botumy se zabývá výrobou a prodejem výrobků z textilu, dřeva, papíru a různých recyklovatelných materiálů. Zaměstnává lidi s duševním onemocněním, kteří těžko hledají práci. Díky firmě mohou nalézt smysluplné uplatnění a zapojit se tak do společnosti. V minulém roce zde pracovali na hlavní pracovní poměr tři zaměstnanci (dva se zdravotním postižením), šest lidí se zdravotními problémy zde mělo uzavřenou dohodu o provedení práce.
Na adrese www.neklid.net publikoval Michal Štingl příběhy z psychiatrických léčeben, které napsali lidé s duševní nemocí. Články pacientů popisují bezpráví, kterého se vůči nim dopouštěl zdravotnický personál, a to zejména na odděleních pro nedobrovolnou hospitalizaci, jako je například sedmadvacítka v Bohnicích. Na tuto webovou stránku zareagoval prohlášením Petr Hudlička, ředitel organizace Fokus Praha, která se zabývá péčí o lidi s duševní poruchou,. „Jsme přesvědčeni, že hlas těchto lidí by česká psychiatrie měla brát vážně,“ uvedl na adresu obětí bezpráví.
Projekt Destigmatizace usiluje o zmírnění stigmatizace a diskriminace lidí s duševním onemocněním. Snaží se zlepšit přístup veřejnosti k duševnímu zdraví. Za projektem stojí iniciativa Na Rovinu. Slavomíra Pukanová je specialistkou iniciativy v oborech destigmatizace a Public relations.
Můžete stručně představit svou organizaci, o co se snažíte?
Podle dostupných údajů prožije duševní onemocnění v Česku ročně každý pátý člověk. Tito lidé čelí nesnázím zdravotní i sociální povahy. Jedním z nejzávažnějších problémů sociální povahy je právě stigmatizace, která vede k vyloučení a znevýhodnění v mnoha oblastech.
Iniciativa NA ROVINU vznikla v rámci projektu Destigmatizace, který je součástí reformy péče o duševní zdraví. Usiluje o snížení stigmatizace a diskriminace lidí s duševním onemocněním a zlepšení gramotnosti a přístupu k duševnímu zdraví. V rámci projektu vytváříme vzdělávací programy pro cílové skupiny, jako jsou zdravotníci, pracovníci poskytovatelů sociální služeb, veřejnou správu, ale i samotní lidé se zkušeností s duševním onemocněním či jejich rodinní příslušníci. Samostatnou kapitolou naší činnosti je organizování atraktivních osvětových akcí pro široké okolí vznikajících center duševního zdraví.
Strana 49 z 54