Kognitivní funkce (jiným označením kognice) využíváme v každodenním životě a patří mezi ně například pamatování, pozornost a koncentrace, rychlost myšlení, porozumění informacím a další důležité dovednosti našeho mozku. Používáme je kdykoliv, když si chceme něco zapamatovat, naplánovat, rozhodnout se, komunikovat … Někdy bývají z důvodu psychických obtíží oslabeny, ale je možné je trvale posilovat.
Trénink kognitivních funkcí (TKF) je nefarmakologickou součástí léčby duševních onemocnění, která výrazně pomáhá omezit negativní dopad nemoci na lidský mozek a jeho schopnosti. Trénink pomůže svým účastníkům s návratem do běžného života, jeho výsledky mohou mít trvalý efekt. Zlepšení takových schopností může pomoci při hledání smysluplného uplatnění na trhu práce, při návratu ke studiu na střední či vysoké škole.
V Ostravě již seminář proběhl, v Praze a v Brně je ještě před námi. Klinický psycholog Radek Pěkný hovoří v přednášce pořádané organizací SmartTalk o disociální (antisociální) poruše osobnosti, která se podle starší terminologie může označovat jako psychopatie. Přednášející nabídne systematický přehled problematiky uvedené nemoci. Seminář se bude konat v pondělí 5. prosince v pražském Kině Světozor a v pondělí 12. prosince v brněnském Kině Scala.
Označení psychopat se dříve používalo pro lidi, kteří trpěli rozmanitými duševními poruchami. Dnes se používá pro velmi specifický typ onemocnění, takzvanou antisociální poruchu osobnosti, která se vyznačuje absencí strachu. Přednášející se v rámci semináře bude také zabývat vysvětlením správné terminologie, v jakých případech je možné kontroverzní slovo psychopatie používat. Někdy je například vhodnější používat termín disociální porucha.
Organizace Práh jižní Morava se již dlouho zabývá pomocí lidem s duševními potížemi, dětem, dospívajícím i dospělým. Od roku 2005 provozuje v brněnské Galerii Vaňkovka kavárnu Café Práh, ve které nabízí pracovní uplatnění lidem s hendikepem.
Lidé s duševní nemocí se v kavárně učí zvládat pracovní zátěž srovnatelnou se zaměstnáním v běžných podmínkách. Díky nabytým zkušenostem tak získávají motivaci vrátit se do práce na otevřeném trhu práce nebo také ke studiu na vysoké škole.
Muzikoterapie je cílevědomý proces založený na léčbě pomocí hudby. Terapeut pomáhá klientovi, aby posílil, udržel nebo obnovil pocit jeho duševní pohody. Je to specifický směr psychoterapie, jedná se o jednu z cest, jak posílit člověka jinými způsoby než léky.
Léčebné efekty hudby se využívají především v psychiatrii, pediatrii a dětské psychiatrii, můžou pomoci konkrétně například u pacientů s úzkostnými poruchami. Muzikoterapeuti pracují v široké škále institucí, v zařízeních medicínských, vzdělávacích, psychiatrických, psychoterapeutických, gerontologických, nápravných, i v soukromé praxi.
Napsala Eva Sysalová. Ilustrace: Wikimedia Commons
Někdy se stane, že se nám v životě přestává dařit a klademe si otázku, kdo za to vlastně může. Máme strach a trpíme nejistotou. Padáme a vstáváme, běžíme a zastavujeme se. Milujeme, ale někdy i nenávidíme, odpouštíme, ale také se hněváme.
Představte si, že se vám stalo hodně zlých věcí. Neslyšeli jste větu:,,Mám tě rád a záleží mi na tobě.“ Neustále jste slýchávali, že musíte být perfektní a bezchybní. Připadáte si sami a bezradní. Máte pocit, jako byste byli neúrodná půda.
Strana 4 z 53