První týden v květnu jsme spolu s účastníky peer-lektorského projektu Vysoké školy v Jihlavě navštívili Bergen na jihu Norska. V loňském článku jsem se věnoval obecné charakteristice péče o duševní zdraví v tomto pokrokovém městě, nyní bych rád představil několik projektů, které jsme navštívili. Lidé s duševní nemocí mají ve městě množství velmi pestrých možností, jak se realizovat. Jaké služby jsme například viděli?

Dům Amalie Skram

Naše první návštěva směřovala do kreativního centra pro lidi s bolavou duší. Dochází do něj velké množství tvůrčích lidí v poměru k počtu zaměstnanců, kteří se jim věnují. Pracuje v něm minimum sociálních pracovníků, uplatnění v něm ale našli profesionální umělci různých oborů, jako je například výtvarné umění, práce se dřevem nebo hudba.

Číst dál...

Dalším zajímavým členem Spolku Kolumbus, se kterým jsem se rozhodl udělat rozhovor, je Jirka Charvát. Pracuje jako programátor, je otcem čtyř dětí a vedle toho rozvíjí svůj koncept Emotional stability learning.  Koncept, který mu před mnoha lety pomohl překonat vlastní psychospirituální krizi.

 

Můžeš popsat, v čem spočívá jádro Tvého projektu Emotional stability learning?

Domnívám se, že biologickou podstatou řady duševních onemocnění a poruch, včetně nejtěžších depresí, schizofrenií, bipolárních poruch, panických poruch a mnoha dalších, je plasticita neuronů. Jde o vědou dobře popsaný proces vzniku nových synaptických spojů a nervových drah, který je základním mechanismem dlouhodobé paměti. V případě duševních poruch se tento přirozený mechanismus může obrátit proti nám – a to primárně vznikem nadměrných spojů k emočním centrům, které způsobují trvalé negativní emoce, a sekundárně pak mnoha rozmanitými až podivnými jevy, jako jsou nereálné zvukové a vizuální vjemy, různé obsese, neobvyklé chování a podobně. V projektu Výuky emoční stability (Emotional Stability Learning) se snažíme jít k podstatě problému – k opravám chybných spojů k emočním centrům. Snažíme se je oslabovat a odstraňovat v souladu s realitou. Snažíme se hledat cesty jak proces zefektivňovat. Léky, např. moderní antidepresiva typu SSRI (selective serotonine reuptake inhibitors) cílí na důsledek – nízkou hladinu serotoninu a naše špatné pocity – nikoliv na příčinu, kterou je dle mého názoru neoptimální zapojení naší neuronové sítě a nepřesné chápání reality.

Na rozdíl od například kognitivně-behaviorálních terapií vyjmenováváme několik „emočně stabilních“ kognitivních schémat – např. otáčení emocí, princip subjektivity, víru v boha a další, jejichž přesné chápání a obecné důsledné zvládnutí vede k úplné emoční stabilitě. Jde o to, že čím důsledněji, přesněji a rychleji podle těchto schémat (a v souladu s objektivní realitou) zvládneme korigovat důležitost našich problémů, tím nižší bude naše průměrná negativní emoce. A to i v nejtěžších situacích kolapsu našich životů nebo při velmi nepříznivých okolnostech. Věřím, že i lidé dlouhodobě bojující s těžkými duševními nemocemi můžou být jednoho dne z hlediska emocí zcela v pořádku.

Číst dál...

Spolek Kolumbus, který sdružuje lidi s duševní nemocí, se připojil k Memorandu o ochraně lidí s postižením před násilím. To bylo veřejnosti představeno v prosinci a stojí za ním představitelé mnoha organizací hendikepovaných. Podle ředitele Spolku Kolumbus Milana Jíši to mají velmi těžké zvláště lidé, kteří mají kombinované postižení.

Autoři memoranda uvedli, že je nutné dodržovat mezinárodní dohody, které se snaží lidem s postižením zajistit takový standard bezpečí a péče, jaký mají zdraví lidé, a které zohledňují specifické potřeby takových osob.

Milan Jíša na setkání, při kterém byl zahájen sběr podpisů pod memorandum, například zmínil, že je mnoho oblastí, ve kterých lze v tuzemsku zlepšit služby pro osoby s duševní nemocí. Je třeba, aby se zlepšila péče v psychiatrických nemocnicích, aby se rozvíjela komunitní péče a služby pro duševně nemocné, je třeba změnit současné zákony o duševním zdraví. Je dobré zajistit lidem s problémy v této oblasti, aby měli lepší právní zastoupení před soudy, například při řešení detencí a způsobilosti k právním úkonům. Důležité také je zajistit dostupnost psychiatrické péče.

Číst dál...

Rozhodl jsem se, že se pustím do nové novinářské aktivity – tu a tam budu připravovat rozhovory se zajímavými členy Spolku Kolumbus. Jako prvního jsem si vybral pravého doktora přírodních věd Karla Vašíčka, učitele matematiky a deskriptivní geometrie, programátora, teď už i vydavatele a nepříliš zdatného překladatele, jak sám o sobě říká. Jako novinář je členem Syndikátu novinářů, je také jedním z tisíců českých e-shoperů.

 

Podnikáš jako nakladatel, můžeš uvést, v čem spočívá tvá živnost?

Vydal jsem za cca patnáct let šest knih o historii matematiky. Knihy sám překládám, sázím, navrhl jsem si obálky, distribuuji, prodávám, fakturuji, vedu účetnictví, řeším marketing. Před lety jsem si vytvořil webové stránky a zprovoznil e-shop. Vydávání knih je finančně náročné, sto tisíc korun nejsou žádné peníze. V poslední době jsem si sehnal spolupracovníky. Jeden mé překlady opravuje, druhý provádí velmi fortelně a zodpovědně jazykovou korekturu. Teď se mi ozval kolega, asi je to student či doktorand, který se mi nabídl, že přeloží nějaké historické matematické spisy. Jsem rád, že budu moct jeho texty vydat. V České republice je cca 1700 aktivních vydavatelů a asi 51 tisíc e-shopů, kolik z nich prodává knihy ale nevím.

 

Číst dál...

Před plným propuknutím psychózy nemocný obvykle projde premorbidní a prodromální fází. Premorbidní fáze se odehrává předtím, než se dostaví první příznaky nemoci. Může se projevovat od dětství, ale v takovém případě jsou její příznaky většinou stabilní a neomezující. Výrazná je následná prodromální fáze, u člověka se často projeví zhoršeným fungováním.

Raná (prodromální) fáze duševní poruchy přináší příznaky, které se mohou postupně zhoršovat. Patří mezi ně sociální stažení, ztráta zájmů, uzavřenost, zhoršení prospěchu ve škole či pokles nálady. Dále také poruchy spánku, pocity úzkosti, změny v myšlení a řeči. Tato etapa nemoci začíná v pubertě a může trvat až pět let. Existují ale také typy psychóz, které nastoupí rychle a nečekaně. Tedy: rozvoj duševní nemoci může být buď náhlý nebo může být postupný.

Číst dál...

Strana 1 z 52

Copyright © 2023 - Spolek KOLUMBUS